Víš,když je mi smutno,píšu svoje řádky,
Vím,pro tebe jsou to jen pohádky,
Vidíš je jako pohádky bez ceny,
Netušíš jak je život pro někoho bezcenný,
Ty tohle nepotřebuješ psát,
ty nemusíš nikomu nic dávat,
Nikdy smutno Ti není,
Vím,u mě to však nic nemění,
Říkáš si,že píšu špatně ?
Vím to,je mi to jasné,
Píšu řádky bez dechu,
Protože to tak cítím v duchu,
Víš co,nečti je,
Jsou na nic,žádný se s druhým nerýmuje,
Ptáš se proč tohle píšu ?
Sama nevím...