Září 2011

Ani nevíš,netušíš

30. září 2011 v 22:59 | VTC |  Básničky
Ani nevíš kolikrát jsem Ti chtěla zavolat,
Chtěla jsem slyšet tvůj hlas nebo jentak pokecat,
Jenže jsem se bála tvého odmítnutí,
Bála jsem se vytípnutí,
Napsat slovo lehký je,
Těžko se však občas realizuje,
Tvůj nezájem mě u srdce bolí,
Moje oči neustále slzy roní,
Ani nevíš,jak moc bych chtěla najít místo u tebe,
Ani netušíš,jak moc bych tě teď chtěla mít u sebe...

Klučina co byl

30. září 2011 v 22:55 | VTC |  Básničky
Byl klučina,co ho smutek ovládl,
Byl klučina,co problém svůj nezvládl,
Jediné co ho baví,je texty psát,
Tyhle texty ke smutným písním sám si bude poslouchat,
Smutek řeší řezáním se,
Nic však takhle nevyřeší se,
Problém zůstane v hloubi duše,
Bude se stále ozívat tiše,
Byl klučina,co ho napadlo s životem zkončit,
Řezání už nestačilo,přišel k mostu a skočil.

Jak ti to jen říct ?

30. září 2011 v 22:52 | VTC |  Básničky
Do prázdnoty z okna křičím,
Do temné tmy tvé jméno volám,
Už z tebe pomalu šílím,
tak moc tě ráda mám,
Nevím však jak Ti říct,
Že se mi hrozně líbíš,
Chtěla bych tě za ruku vést,
A vzít na místo,kde se vše dozvíš,
Ach,představovat si je krásné,
Asi to sám znáš,
Jenže realizovat je psaé..
Teď se možná směješ,ale jednou to třeba poznáš :)

Zbylo jen TICHO

20. září 2011 v 21:02 | VTC |  Básničky
Pamatuješ,jak jsi s ním vždy karty hrál,
Zůstala jen prázdná židle,bůh si ho k sobě vzal,
Vždycky,když poslední kartu odhodil a yhrál,
Ty ses jen za hlavu chytal a tiše jsi řval,
On smál se Ti přímo do obličeje,
Ty stále netušil's co se děje,
Dělo se tolik věcí o kterých jsi nevěděl,
Možná bylo příliš brzy aby ses vše dozvěděl,
Stále teď před očima jeho fotku máš,
Brečíš,jako vyměnenný bez duše chodíváš,
To co se stalo tě moc bolí,
Z této situace úniku není,
Čas nejde totiž vrátit zpátky,tam kam bysme chtěli,
Tam,kde nám bylo dobře,tam kam byjsme potřebovali,
Dny bez něho pomalu utíkají,
Slzy po tváři díky odloučení stíkají,
Potřeboval bys lék na srdce,
Jenže na to bys potřeboval nejednoho vědce,
Který by Ti dokázala pomoci,
Dřív než se vzdáš této nemoci,
Nemoci zvaná ztráta,
Díky které odešel Ti táta,
Jen ticho teď zbylo,
Vše krásné se smrtí odešlo,
Stále větší smutek cítíš,
Bolí tě,že odešel a ty už nikdy ho neuvidíš,
Musíš ale přeci pochopit,
Že takhle to nejde dál...že musíš se vzchopit !

Malej hráč

18. září 2011 v 22:23 | VTC |  Básničky

Seš nula ale nepřiznáš to,

Seš ubohej malej kluk,

Seš malej hráč,ale nevnímáš to,

Na lidi stále děláš "KUK",

Seš stále ten malej chlapeček,

Co se na houpačce houpe,

Co je uzavřen ve světě hraček,

Co ho maminka večer koupe,

Na prstíčkách stále počítáš,

Kolik je šest plus dva stále nevíš,

Denodenně ven chodíváš,

Zjistit spousty věcí se stále snažíš,

Seš malej hráč s dvacítkou na krku,

Kolikátého Ti 20 bude však netušíš,

Školu jsi vždy měl na "háku",

Asi proto na základce pořád sedíš,

Domácí úkoly nenosíš,

Proč taky ?

Na svoje jméno neslyšíš,

Lezeš furt pod sukni své matky,

Po městě s občankou chodíváš,

Snažíš se někoho sbalit,

S holkama o blbostech si povídáš,

Častokrát o to,aby's odešel tě musí prosit,

Urážíš se a domů jdeš,

Maminka vaří ti právě večeři,

Ruce si ani neumyješ a už u stolu se,

Sníš vše co Ti uvaří,

I když je to blaf,

Táta právě z práce vrací se,

Jdeš za dveře,jakmile vejde řekneš své "BAF",

On tebe leká se,

Však důvod má,

Častokrát diví se,

Co to má za syna,

Proč takový narodil se,

Zatímco někteří ve tvém věku,

Už do práce chodí,

Ty sedíš ve škole,máš odpoledku,

Hodiny půl čtvrté odbíjí,

Ty zvedáš se a jdeš ven,

S pětkou se vracíš domů,

Nezajímá Tě,že už není možné věřit tomu,

Jó,seš hold frajer co je v pohodě,

Jenže až rodiče starat se nebudou moct,

Ty budeš ten co skončí na vše sám v domově,

Budeš si vše vyčítat moc,
Ale co,však ty to stejně jako vše nějak zvládneš.

Zlato

18. září 2011 v 13:44 | VTC |  Básničky
Seš zlato,ketré mám ráda,
Seš moje zlato,za které bych ruku do ohně dala,
Seš zlato,co mě nad vodou drží,
Seš zlato,co mě v těžkých chvílích podrží,
Seš zlato,které v životě jasně svítí mi,
Seš zlato,co vždy správně poradí mi,
Seš zlato,které u mě v srdci místo vždy najde,
Seš zlato,které tam to místo má už rezervované,
Seš můj zlatej přítel,
Seš zlato,které nikdy nebude můj nepřítel,
Seš zlato,kterému se vždy bez obav svěřím,
Seš zlato,kterému nejvíc věřím,
Seš zlato,co tu pro mě vždycky je,
Seš zlato,co se stará když mi špatně je,
Seš zlato,které nikdy nechci ztratit,
Seš zlato,za které budu i krví platit.

Kamarádka žiletka

17. září 2011 v 23:13 | VTC |  Básničky

Možná znáš ten pocit,
Když sama v koutě sedíš,
A nevíš jak znovu začít,
Jen pořád brečíš,
Oči od slz červené,
Smutek na každém kroku,
Srdce díky němu nalomené,
Kvůli lásce od života máš už tolik pokut,
Po pár dnech přijde "řešení" nové,
Bereš do ruky žiletku a řízneš se,
Na zem dopadají kapky tvoje,
Najednou lépe cítíš se,
Po měsící už tě nic přemluvit nemůže,

Tvůj vysněný,co ti srdce nalomil,
Změnit názor nechce,
Možná by pomohlo,kdyby si s tebou promluvil,
On však odmítá,
Problémy Ti přibívají,
Síly zase ubývají,
Srdce zlost polyká,
Ruka žiletku pevně svírá,
Po měsící přijde doba,kdy tvá duše umírá,
Už není nic,coby tě do života vrátilo mohlo,
Už není nic,co by ti pomohlo,
Od smrti už krůček jen,
Začínáš si uvědomovat,že dnes je tvůj poslední den,
Poslední písmenko v dopise,
Poslední písmenko v podpise,
Teď jen do ruky žiletku vzít,
A ostatním silně ublížit,
Po chvilce už berou si tě do nebe andělé,
Vše co bylo je najednou jak bouří odváté.

Vzpomínky na tebe

13. září 2011 v 16:19 | VTC |  Básničky

Nevím jestli se usmát mám,
Když si na tebe vzpomenu,
Nebo jestli si vzpomenout na ten šrám,
Který už ze srdce pryč nedostanu,

Způsobil jsi mi ho ty,
Možná sis to nepřipouštěl,
Když jsi ranil moje city,
A chyby neodpouštěl,

Chtěl jsi dokonalou po boku mít,
Co by bez chyby byla,
S tou "dokonalkou" jsi do konce života chtěl být,
Já pro tebe však nikdy takovou nebyla,

Byla jsem jen malá šedá myška,
Po které se každej vozí,
Neví co chce od protějška,
Nedokáže říct,co její srdce cítí,

Víš ale jak moc jsem tě chtěla?
Uvědomuješ si co's mi všecko způsobil ?
Nevíš,že jsem tě u sebe vždy chtít měla,
Že jsem prostě chtěla,aby's alespoň na chvilku semnou byl,

Chtěla jsem být jen tvoje,
Úsměv na tváři kouzlit Ti,
Chtěla jsem,aby jsi měl rád srdce moje,
Pro tebe úžasnou býti,

Vždy večer,když usínám,
Zavírám oči a na tebe myslím,
Na vše krásné co bylo vzpomínám,
Celou tu dobu po tobě šílím,

Nedovedu si stop říct,
Neumím tě z hlavy vyhnat,
Chtěla bych tě na naše místo odvíst,
Tam Ti pár facek a pusu dát,

Facky za bolest co's mi způsobil,
Pusu jako důkaz lásky kterou k tobě chovám,
Pak ty bys mě pohladil,
A řekl:,,Už nikdy tě odejít nenechám",

Moc mě mrzí,že tohle jen představa je,
Představa je jako sen,
Je krásná,těžko se však realizuje,
Rychle díky ní uteče den,

Než naděješ se,je zase večer,
Potom zase noc,
Nastává čas,kdy ty's brečel,
Protože já Ti chyběla moc,

Chyběla jsem Ti já a moje oči,
Chyběla jsem Ti celá,
Chyběl Ti pocit,že se s tebou svět točí,
Chyběla Ti ta doba skvělá,

Potom ve snu vždy schůzku jsme měli,
Byli jsme tam až do doby,kdy budík zazvonil,
Dělali jsme vše,co jsme jen chtěli,
Bylo nám smutno,když byl čas se vzbudit,

Ráno sms s pusinkou,
Odpověď se srdíčky,
Skvělý začátek s myšlenkou,
Že na sebe budeme myslet den celičký,

Já a ty jsme byli šťastný pár,
Všichni okolo nám záviděli,
Každý nám naši lásku přál,
Všichni jako my,být chtěli,

Teď jen oči upouští na zem slzy,
Je konec,Konec ! slyšíš ?
Nezušila jsem,že přijde tak brzy,
Srdce je nalomené,Rozumíš ?

Každé ráno probouzím se s pocitem,
Že už nejsi brouček můj,
Večer usínám pak s neklidem,
Protože neznám sen tvůj,

Asi už jinou máš,
Se kterou se ve snech scházíš,
Asi už jiné svoji ruku dáváš,
Už s jinou se asi procházíš,

Vše to krásné co mezi námi bylo,
Už je nadočista pryč,
To krásné se totiž někam podělo,
Ztratil se od srdce klíč,

Slzy zbyly jen,
Bez tebe je těžký den,
Už nevím co se sebou,
Chci být zase s tebou,

Chci se s tebou zase procházet,
Sledovat s tebou slunce vycházet,
Celičký den šílím,
Protože vím,že už se Ti nelíbím,

Tak jako dřív...
Tak jako TENKRÁT...

Vzpomínám na TEBE alespoň v těchto pár řádcích,
I když ty je nikdy číst nebudeš...

Nahota

12. září 2011 v 20:20 | VTC |  Básničky
Ach ta nahota,pojem krásný,
Nelze ho vyjádřit jen jednou básní,
Nahota na fotce-umělecké díle,
Jaké by to bez ní asi bylo ?
Pro někoho téma nepříjemné,
Pro umělce něco přenádherné,
I když se možná za nahotu mnohdy stydíme,
A i když ji častokrát neradi vidíme,
Neměli bychom proti ní nic mít,
Protože bez ní by nebylo lehké žít.

Lidé

11. září 2011 v 1:01 | VTC |  Básničky
Na světě je spousta lidí,
Té spoustě lidí do hlavy nikdo nevidí,
Nikdo neví,co se jim hlavou honí,
Avšak každý vidí,když slzy roní,
Je jim smutno,když je takto vidí,
Chtěli by jim pomoci s problémy které mají,
Potom je jen na těch lidech,
Jestli se svěří,
Jestli budou chtít slyšet sposutu útěch,
Jestli větě:,,Všechno se zase zlepší" uvěří.

Občas

11. září 2011 v 0:57 | VTC |  Básničky
Občas,když slunce zapadá,
Kvítek květiny uvadá,
Občas,když venku prší,
Na ulicích to pocity srší,
Občas,když vítr fouká,
Někdy "kamsi" tam kouká,
Občas,když blesky křižují nebe,
Vidíš v jeho náruči sebe,
Občas,když měsíc jasně září,
Odhaluješ svou pravou tváři,
Vždy potom se západem slunce,
Obrací se života mince,
Z jedné strany ta druhá se stane,
Vše dobré s druhou stranou ustane,
Při večerním dešti měníš se,
S vánkem odvát necháš se,
Necháš odvát i spoustu myšlenek,
Zbyde jen pár vzpomínek,
Tam někde v dáli,
Na tebe čeká život,jaký bychom si všichni příli,
Obloha bez blesků,
Ulice plné ticha,ulice bez vřesků,
Potom v noci,když pomalu končí den,,
Na obloze jasně svítí měsíc jen,
Tebe,kterou odvál vánek,
Čeká dlouhý spánek,
Čeká tě dlouhé snění,
Které vede až do zapomnění,
Duch života se pomalu vytrácí,
Možnost vrátit se,se ztrácí,
Je konec už nejde vrátit čas,
Je konec,už nejde normálně žít zas,
Stejně jako ty i tahle báseň končí,
"Kdosi" tam na zemi se s tebou loučí.

Krásní lidé

11. září 2011 v 0:49 | VTC |  Básničky
Vždycky jsem si myslela,
Že krásní lidé jsou top,
Že mají šťastný život bez nehod,
Možná jsem v té době jen naivní byla,
Možná jsem si myslela věci,
Které pravdivé nejsou,
A že k hádkám nikdy nevedou,
Jenže častokrát si myslím přeci,
Že to vše pravda je,
Krásní lidé žijí život šťastný,
Nevědí co za pocit to je,
Když jsou kapsy prázdný,
Mají totiž všeho dost,
Nic jim nikdy nechybí,
Nikdy nechodí se vyplakat na most,
Jsou to zkrátka lidé "bez chyby",
Vzhled hraje v životě roli důležitou,
I když si to občas nepřipouštíme,
Lidem bez krásy mnohokrát neodpouštíme,
I když bychom měli,jelikož jsou pro náš život součástí podstatnou.

Kočičí kamarádka

11. září 2011 v 0:43 | VTC |  Básničky

Na houpačce seděla holčička,
Ve vlasech měla růžičku,
Na klíně vrněla jí kočička,
Holčička hladila její hlavičku,
Kočička spokojená byla,
Holčička ráda jí měla,
HProto ji znovu pohladila,
Holčička ji vždy moc chtěla,
Dočkala se,sen se jí splnil,
Měla konečně "kočičí kamarádku",
Každý den s ní hezčí byl,
Holčička žila si s ní v zahradním domečku jak princezna na hrádku.

Neupřímný lhář

11. září 2011 v 0:37 | VTC |  Básničky

Vždycky jsem si myslela,že u tebe upřímnost vítězí,
Až nyný jsem však zjistila,
Že ta spousta slov byl jen svazek lží,
Nevím,jak se stalo,že jsem to dopustila,
Aby's u mě v srdci místo našel,
Nedokážu se s tím vším smířit,
Že jsi bez vysvětlení odešel,
Tak moc bych se s tebou chtěla usmířit,
A ještě víc čas vrátit,
Chci zase zpátky ty časy ve dvou,
Chtěla bych vše spravit,
Být zase s tebou,
Jenže ty to všechno jinak cítíš,
Na mě už jsi zapomněl,
I když mě častokrát smutnou vidíš,
Není nikdo,kdo by tě měnit měl,
A proto říkám si...
Srdce se zase zahojí,
Všechno bude zase dobré,
Všechna bolest přebolí,
V srdci i hlavě najdou místo tváře nové.

Na břehu řeky

6. září 2011 v 17:35 | VTC |  Básničky
Na břehu řeky postava stála,
Po chvilce se usmála,
V ruce držela medvídka se srdíčkem,
V druhé zase přívěšek s klíčkem,
klíček co dříve jeho srdce otevíral,
Ten,co s jejím odchodem ho i zavíral,
Ta postava obě ruce natáhla,
Do studené vody vše vrhla,
S proudem odcházejí vzpomínky,
V hlavě rozplývají se myšlenky,
Té postavě pomalu slzy dolů stékají,
Ona nevšímá si těch co jí volají,
Medvídek se s proudem vzdaluje,
Srdce víc a víc raněné je,
Nechce věřit všemu tomu,
Postava otáčí se,jde zpět domů,
Doma sama pobrečí si,
Obklopená vzpomínkami s plyšákem poleží si,
Věřím,že až nastane ten správný čas,
Štěstí a láska se na ní usměje zas.

Ty+Já...Bejvávalo (černé srdce)

6. září 2011 v 17:31 | VTC |  Básničky
Chtěla bych na tyhle řádky vše napsat,
Pocity a bolest svou popsat,
Chtěla bych Ti tímto říct,co už dlouho mě dusí,
Cítím,že už to prostě ven musí,
Chtěla bych Tě někam pryč vystřelit,
Za to,že's moje srdce postřelil,
Nechal jsi ho osudu napospas,
Řekl jsi mi:,,Sama si s tím zápas",
Ke mě zle ses zachoval,
Nikdy,když jsem na tom byla zle ses nestrachoval,
Neměl jsi o mě strach,nebál ses,
Jen vždy smskou vymluvil ses,
Nikdy čas jsi na mě neměl,
Častokrát na to co bylo si zapomněl,
Když moje srdce v plamenech žalu se utápělo,
To tvoje si ničeho jako vždy nevšímalo,
Byl jsi radši s někým jiným,
S kým,to si hned domyslím,
Ty jsi z těch,co si lásky druhých neváží,
Co neřeší váhu problémů co se pomalu převáží,
Nikdy jsi mi nedal vše najevo,
Vždy tvářil ses,jakoby vše bylo jedno,
Celý svět byl Ti ukradený,
I já a to je pro moje srdce mrazivé jako led studený,
Šrámy na duši možná jednou zahojí se,
Ty na srdci však udrží se,
Vždy mi tě budou připomínat,
I když mě už nebudeš zajímat,
Po večerech sedím a hrozně smutno je mi,
Všechno co dělám,jedno je mi,
Chci jen noc a ten sen,
Ve kterém je náš první společný den,
Ruka v ruce,
Štěstí v půlce,
Chtěla bych zas všechno vrátit zpátky,
Budoucnost co teď je,zamknout na dva zámky,
Chtěla bych aby's mě za ruku držel a už nepustil,
To abych odešla nikdy nedopustil,
Možná se teď s jinou někde bavíš,
To,že na tebe já myslím si nepřipouštíš,
Možná to sám víš,
Možná to někdy pochopíš,
Vše Ti dojde a vrátíš se čas,
Do dob,kdy byl růžovoučkej lásky čas,
Vše zase bude v pořádku,
Srdce vyléčené a hlava už nebude myslet na tu zlou pohádku,
Už ani zlé sny nikdy nebudou,
Jen krásné chvilky s tebou přibudou,
Ano,přiznávám,že tahle představa krásná je,
Těžko se však realizuje...

Černobílá fotka

4. září 2011 v 1:09 | VTC |  Básničky
Na černobílou fotku slza spadla,
Padala z vysoka,padala tiše,
Vrstva vzduchu pod ní chladla,
Padala dál,nebyla slyšet.

Slza,která mířila od srdce,
Stejně jako bolest hluboká,
Šířila se prudce,
Byla silná a jako řeka divoká,

Ta slza co dolů tiše padala,
Byla kluka,co přestal pro něj svět krásný být,
Smrt mu jeho lásku sebrala,
Už nikdy nemohl v náručí jí mít,

Občas se to však bohužel stává,
Že mladý člověk odejde,
V srdcích druhých se pak drama odehrává,
Čekají stále,že opět znovu přijde,

Dlouho čekal i on,
Nemohl té zprávě věřit,
Že jeho lásce zazvonil poslední zvon,
Chtěl se do snu ponořit,

Už nikdy z něho neprobudit se,
Držet zase za ruku jeho lásku,
Tu,se kterou chtěl oženit se,,
Chtěl vzít si jeho milovanou sedmikrásku,

Dnes už jen na to co bylo vzpomíná,
Myslí na ni jen,
S myšlenkou na ni usíná,
Chtěl by vrátit zpátky den,

Kdy ji poprvé uviděl,
Den,kdy spatřil tu nejkrásnější,
Den,kdy poprvé do očí se jí zahleděl,
Kdy,nalezl to nejcennější,

Láska to byla,
Ten den byl pro něho nejlepší,
Láska ho úplně proměnila,
I když nevěřil,že se někdy zlepší,

Z burana co věčně pil,
Se hodný kluk stal,
Kvůli ní ani nekouřil,
Každý se divil a ptal,

Nikdo nic nechápal,
Nebyl člověk co by něco věděl,
Každý jen po odpovědi pátral,
Každý chtěl,aby se něco dozvěděl,

Až po nějaké době,
Kdy ho s nádhernou dívkou spatřili,
Došlo jim to,po čem pátrali dlouze,
Jeho slovům věřili,

Když vyprávěl o kráse její,
Viděli vždy jiskru v jeho očích,
Přáli mu,že jsou svoji,
Když povídal o ní po nocích,

Avšak časy krásné,
Vystřídaly časy zlé,
Časy,kdy on přestal z lásky k ní psát básně,
Kdy srdce bylo nalomené,

Nepříjemné hádky,
Vystřídaly nádherné dny,
V těch dnech přišli si jak z pohádky,
Svět pro ně zase byl barevný,

Na to vše teď už jen vu jejích fotek vzpomíná,
S tužkou v ruce po nocích sedí,
Při pohledu na její úsměv na vše zlé zapomíná,
Při večerech z okna hledí,

Ví,že čas nejde vrátit zpět,
Ví,že už nikdy nebude to co bylo,
Ví že už nikdy víc nerozkvete jejich lásky květ,
To zlé vše krásné vzalo,

Odneslo vše někam pryč,
Daleko,kam ? nikdo neví,
Už nepomůže ani od srdce ten největší klíč,
To místo se totiž přísně tají,

Je večer, a on pláče zas,
Moc se opět trápí,
Chtěl by tak moc vrátit čas,
Je jen otázka,kdy se utrápí,

Možná,že jednou smutný být přestane,
Jestli to tak bude,tak zázrak stane se.

Sám v myšlenkách

4. září 2011 v 0:52 | VTC |  Básničky
U přehrady sám stojí,
V hlavě má tisíce myšlenek,
Pravdě do očí se však podívat bojí,
V paměti se mu uchytilo milion vzpomínek,
Vzpomínek na časy,kdy byl šťastný,
Jako malý hrál si na hřišti,
Nemyslel na to,že to jednou bude nešťastný,
Zatím jen stavěl s ostatnámi bábovky na pískovišti,
Někteří,například jako on,
Životem cestu nemají růžovou,
V půlce čeká je náhlý skon,
Pak přijdou ti okřídlení a do nebe je odvedou.

Ztracené srdce

4. září 2011 v 0:47 | VTC |  Básničky
Tenkrát,když tě v srdci mít chtěl,
Propásl šanci svou co měl,
Slza vycházející z tvých očí,
Vzpomínky,co se s ním loučí,
To,co chtěl,tebe,mohl mít,
Jen by musel trochu víc chtít,
Vše hezké co bylo,
Najednou jak mávnutím proutku se ztratilo,
Odešlo vše tak tiše,
Jen bolest teď svírá jejich duše,
Nic už však nejde vrátit zpátky,
Nejde se z pekla vrátit do pohádky,
Jen zlomené srdce a slzy zbyly,
Plameny zla lásku uhasily,
Každý si bude muset svou vlastní cestou jít,
I když třeba sebevíc nebude chtít.

Jasná hvězda

4. září 2011 v 0:39 | VTC |  Básničky

Když v noci hvězda padá,
Všude je tma záhadná,
V ten okamžik vše do zapomnění upadá,
Ta hvězda pro všechny nápadná,
Svítí jasně,
Až do rána,kdy zhasne.