Seš nula ale nepřiznáš to,
Seš ubohej malej kluk,
Seš malej hráč,ale nevnímáš to,
Na lidi stále děláš "KUK",
Seš stále ten malej chlapeček,
Co se na houpačce houpe,
Co je uzavřen ve světě hraček,
Co ho maminka večer koupe,
Na prstíčkách stále počítáš,
Kolik je šest plus dva stále nevíš,
Denodenně ven chodíváš,
Zjistit spousty věcí se stále snažíš,
Seš malej hráč s dvacítkou na krku,
Kolikátého Ti 20 bude však netušíš,
Školu jsi vždy měl na "háku",
Asi proto na základce pořád sedíš,
Domácí úkoly nenosíš,
Proč taky ?
Na svoje jméno neslyšíš,
Lezeš furt pod sukni své matky,
Po městě s občankou chodíváš,
Snažíš se někoho sbalit,
S holkama o blbostech si povídáš,
Častokrát o to,aby's odešel tě musí prosit,
Urážíš se a domů jdeš,
Maminka vaří ti právě večeři,
Ruce si ani neumyješ a už u stolu se,
Sníš vše co Ti uvaří,
I když je to blaf,
Táta právě z práce vrací se,
Jdeš za dveře,jakmile vejde řekneš své "BAF",
On tebe leká se,
Však důvod má,
Častokrát diví se,
Co to má za syna,
Proč takový narodil se,
Zatímco někteří ve tvém věku,
Už do práce chodí,
Ty sedíš ve škole,máš odpoledku,
Hodiny půl čtvrté odbíjí,
Ty zvedáš se a jdeš ven,
S pětkou se vracíš domů,
Nezajímá Tě,že už není možné věřit tomu,
Jó,seš hold frajer co je v pohodě,
Jenže až rodiče starat se nebudou moct,
Ty budeš ten co skončí na vše sám v domově,
Budeš si vše vyčítat moc,
Ale co,však ty to stejně jako vše nějak zvládneš.
jedeš omby dobře kdyby si repovala