Jednou jsem šla ven,
A potkala holku,co byla zoufalá,
Chtěla s někým prožít krásný den,
V jeho pomoc pak,doufala,
Chtěla aby za ruku ji někdo chytil,
Do ucha sladká slova šeptal,
Chtěla někoho kdo by ji po dni neopustil,
Kdo by se na její názory ptal,
Upřímně ji miloval,
Upřímnou lásku jí vyznával,
Upřímná srdíčka z lásky maloval,
Někoho,kdo by jí podporoval,
Ta smutná holka,"dáma",
Neměla zřejmě život příliš šťastný,
Mnohokrát byla oklamána,
Mnohokrát byla ten kdo byl nešťastný,
Po chvilce ona zmizela...
Kam ? Stále se ptám,
Už nikdy víc jsem jí pak neuviděla...
Na otázku:proč zmizela,marně odpověď hledám.
Neměla zřejmě život příliš šťastný,
Mnohokrát byla oklamána,
Mnohokrát byla ten kdo byl nešťastný,
Po chvilce ona zmizela...
Kam ? Stále se ptám,
Už nikdy víc jsem jí pak neuviděla...
Na otázku:proč zmizela,marně odpověď hledám.