Tenkrát,když tě v srdci mít chtěl,
Propásl šanci svou co měl,
Slza vycházející z tvých očí,
Vzpomínky,co se s ním loučí,
To,co chtěl,tebe,mohl mít,
Jen by musel trochu víc chtít,
Vše hezké co bylo,
Najednou jak mávnutím proutku se ztratilo,
Odešlo vše tak tiše,
Jen bolest teď svírá jejich duše,
Nic už však nejde vrátit zpátky,
Nejde se z pekla vrátit do pohádky,
Jen zlomené srdce a slzy zbyly,
Plameny zla lásku uhasily,
Každý si bude muset svou vlastní cestou jít,
I když třeba sebevíc nebude chtít.