Říjen 2011

Kapičky deště

31. října 2011 v 19:19 | VTC |  Básničky
Kapičky deště po okni stékají,
Jsou tak pomalé,
A přesto do sebe strkají,
Chtějí se k jiné přidat,už nebýt malé,

Kapička ke kapičce se přidává,
Vzniká nová tak,
Ta paní za oknem nadává,
Chce,aby už odešel ten mrak,

kapičky po chvilce na zem dopadají,
S radostí vsakují se do ní,
Jako krásky mi připadají,
Jednu právě držím v dlani,

Jenže jakmile tu dlaň naklopím,
Kapička steče dolů,
Já jí v tom nebráním,
Znovu se podívám nahoru,

A chytám do dlaně další...

Neštěstí

30. října 2011 v 17:56 | VTC |  Básničky
Další stránka,co je popsaná,
dneštní den klidný mohl být,
Jenže nebyl a ruka je opět zakrvácená,
Už nechce se Ti dál žít,

Zase další nepovedená záležitost,
Zase další zbytečný omyl,
Náhle je pro někoho příležitost,
Ten někdo řekne,že jsi jen obyčejnej debil,

Ten co nic nezvládá,
Ten, kterej nic dobrýho v sobě nemá,
Vše Ti najednou na hlavu padá,
A přichází další chyba marná,

V životě moc štěstí nemáš,
Je tu pro tebe však jeden sourozenec,
Slova jako LÁSKA,BOHATSTVÍ,RODINA neznáš,
Odložili tě,když jsi byl novorozenec,

Neštěstí může být doba krátká,
Nebo delší,ta na život celý,
Jen smůlu k tobě láká,
Každý den je stejný,

Závidět štěstí ?
Zbavit se neštěstí ?

Co by bylo,kdyby...

30. října 2011 v 17:54 | VTC |  Básničky
Co by bylo,kdyby nezaměstnaní nebyli ?
Co by bylo,kdyby všichni vlastnili drahé automobily ?
Co by se stalo,kdyby každý v životě štěstí měl ?
Co by se stalo,kdyby každý k moři si vyjel ?
Co by bylo,kdyby bůh evu a adama nestvořil ?
Kdy by potom nás lidi přemnožil ?

Co by bylo,kdyby jídla bylo všude dost ?
Co by bylo,kdyby v Africe nebyli děti vyhublý na kost ?
Co by se stalo,kdyby nikdo nebyl chudý ?
Co by se stalo,kdyby v našem životě nefigurovaly nuly ?
Co by bylo,kdyby každý slavný byl ?
Co by bylo,kdyby každý se svojí láskou žil ?

Zbytečné je dál se ptát,
Protože nechceme si lhát,
O tom,že na všechno odpověď víme,
Jenže,když někdo zeptá se,nic mu neprozradíme...

Zlomené srdce

30. října 2011 v 17:51 | VTC |  Básničky
Úsměv,co dříve sladký byl,
Plný něhy a lásky,
ten úsměv se v nenávistný proměnil,
Svou změnou způsobil jen vrásky,

Ten člověk,který dříve tolik druhého miloval,
Se v docela jiného změnil,
Srdce dlouho jentak zraňoval,
Pak ho v prach proměnil,

Zlomil ho,už není mu pomoci,.
Místo láskyplného pohlazení,
Zůstalo jen srdce,které se topí v bezmoci,
Stejně tak jako každodenní temné probuzení,

Ten člověk zlomil něčí srdce,
Ten někdo kvůli němu pláče,
V noci,když ten zlý spí sladce,
Ten opuštěný z mostu skáče,

Zlomené srdce dělá divy,
Častokrát se díky němu,
Dělají i ty největší chyby,
Častokrát jentak skočí k jinému,

Jenže to,že je to omyl jim nedochází,
Opuštění se slomeným srdcem,
Častokrát o život zbytečně přichází,
Protože s ebojí lásky s novým hercem.

Nevratné časy a polibky

27. října 2011 v 19:46 | VTC |  Básničky
Proklínám stále ty dny,
Kdy šeptal jsi mi sladká slova,
Díky tobě jsem mívala sny,
Kdy slýchávala jsem je znova,
Slovo Miluji Tě,
Pro mě tabu přestalo být,
Slovo chci tě,
Bylo to,které v mém srdci začlo žít,
Chtěla jsem být pořád s tebou,
Objímat se,líbat se,sladká slova říkat,
Chtěla jsem trávit večery ve dvou,
S tebou vedle sebe sladce spinkat,
Jenže všechno krásné jednou skončí,
U nás to bylo až příliš brzy,
A tak moje srdce se s tebou loučí,
I když nechce a cítí stále nové jizvy,
Hlava zmatená díky tobě je,
Miliony vzpomínek jí zůstaly,
Nedokážu si stále říct NE,
Stále hledám tě ve své postely,
To krásné vždy rychle skončí,
Dřív než se naděješ,
Uvidíš ruku co mává ti na důkaz,že se loučí,
A ty si staršně moc přeješ,
Aby to jen sen byl,
Prostě sprostá lež že to je,
Jenže to nebyl omyl,
A tvoje srdce se těžko smiřuje,
Bojím se toho co dál bude,
Bojím se zítřků,
Chci zpátky polibky tvoje,
jenže ty nevrátí už ani tisícero nářků.

Jmenuje se lhář

26. října 2011 v 23:44 | VTC |  Básničky
Nejdřív Ti lásku svou dá,
Potom si ji zpátky vezme,
Ukáže Ti,jak se dělat má,
To,aby srdce bylo zmatené,
Umí hlavu dokonale zmást,
Do srdce díru vyrýt,
Umí jen úsměvy krást,
Druhého jako srnu postřelit,
Lhář-jméno jeho,
Hlavní je naneletět mu,
Nezamilovat se do něho,
Nebýt ten hlupák,co se mu přesně postaví na ránu.

Dobrou noc

23. října 2011 v 22:29 | VTC |  Básničky
Přeju Ti dobrou noc,
Ať se Ti krásně spinká,
Ať zdá se Ti sladkých sníků moc
A krásně Tě hřeje peřinka ♥

Nový svět se nyní otevírá,
Končí zase další den,
Poslední krám zavírá,
Začíná se Ti zdát sen,
Je jako kostka cukru sladký,
Zdá se Ti o sobě kterou rád máš,
Chvílemi je dlouhý pak zase krátký,
Pro tu osobu cokoliv uděláš,
Stejně jako ve snu tomhle,
Jenže náhle,
Se ten sen mění v hororový,
Ty budíš se celý upocený,
Po chvilce ale,znovu Ti hlava k polštáři klesá...
Usínáš, a noc opět začíná být hezká ...♥

Loučím se s tebou

22. října 2011 v 1:38 | VTC |  Básničky
Loučím se s tebou,
Už mě nehledej,
Nechtěj,abych tě vzala s sebou,
Po mým JÁ nepátrej,
Chtěla jsem odejít,
Naposledy Ti říct sbohem,
Nechci už nikdy nazpět přijít,
Můj stín už mizí za rohem.

Kamarádství ?

22. října 2011 v 1:18 | VTC |  Básničky
Přišli jste někdy o kamarádku ? Pokud ano,tak víte o čem mluvím..

Pamatuješ na naše pokecy ?
Ty pokecy o půlnoci,
Kdy se rozebíraly šminky a kluci,
Pamatuješ na ty kecy ?

Odpovím si sama-NE!,
Je těžké si přiznat,
Že vše spojené s tebou je ztracené,
Je těžké se té pravdě do očí podívat,

Jenže ptám se-PROČ SE TO STALO ?
Proč jsi to hezké zničila ?
Co tě k tomu přivedlo ?
Že jsi kamarádskou loď potopila,

Odpovím si jednoduše-NEBYLA JSEM TAKOVÁ,JAKÁ JSI CHTĚLA,
Byla jsem někde jinde než ty,
Ty's jen po vztazích a flašce toužila,
Ale mě lákala tužka a řádky...

Ty jsi jen hlavou kroutila,
A mě opustila,
Jinou,lepší kámošku sis našla,
A mě jsi zavrhla,

Ptáš se mě jestli mě to mrzí ?
Ne,ani omylem !,
Jsem ráda,že tě teď jiná nad vodou drží,
Když rozešla ses s tim debilem,

Už znáš jen chlast a kluky v sobě,
Ani kousek ,,Dobrého" nezůstal v tobě...

Nosím tě v hlavě

22. října 2011 v 1:09 | VTC |  Básničky
Tuhle situaci zažil už určitě každý... někoho máte v hlavě,třeba se vám líbí ... ale.. víte že z toho nic nebude ;) jste zklamaní a utěšujete se větou:,, Však ono to přebolí..přijde jinej" ..ano,jednou musí přijít..jenže kdy ?

V hlavě tě denodenně nosím,
Chci tě mít opět před sebou,
O chvilku s tebou prosím,
Chci být někde s tebou,

Chci zase tvé oči vidět,
Povídat si s tebou a usmát se,
Chci zase tvůj hlas slyšet,
S tebou před větrem schovat se,

Proč se ten sen realitu nezmění ?
Chci přeci to tak moc,
Proč to musí být jen tajné příná,
O kterém se mi zdá každou noc ?

,,Kamarádi" na fejsbuku

19. října 2011 v 19:17 | VTC |  Básničky
Určitě ho také máte.FACEBOOK..Jo na jednu stranu je super ho mít,ale někdy dokáže pěkně znepříjemnit život...Statusy,komentáře nebo fotky...Další věc jsou vaši "přátelé" tam..Píší vám jak moc jste úžasní a dokonalí...Jenže za rohem o vás rozhlašují nehezké věci ..,,Viděla's tu její novou fotku ? ty vlasy,oblečení,kabelka ! Fůj !" Zvěřejníte o sobě vše.. každému kdo se na něco zeptá,ať už na soukromé záležitosti nebo na ty obyčejné odovíte,myslíte že je to správné ? Myslíte že je dobře se všemi i s neznámými vše sdílet ? Hm...


Na Facebooku je každý tvůj ,,Přítel",

Napíšeš status a on Ti ho "lakne",

Jenže ve skutečnosti je ten někdo tvůj nepřítel,

Je jen otázkou času,kdy Ti to někde řekne,

Poví Ti o něm celou pravdu,

Řekne Ti co o tobě ve škole povídal,

Nejlepší na tohle je zvednou bradu,

Neřešit ho a jít vesele dál,

Jenže to zabolí,

Možná to taky znáš,

Dříve jsi čekal až zvonek zazvoní,

A ty se s ním přivítáš,

Miloval tvojí vizáž,tvoje vlasy,

Po večerech jste si psali,

Ten "přítel" četl všechny tvoje statusy,

Vyprávěl je ostatním a ty se Ti pak za zády smáli,

Na Facebooku nejsou jen přátelé,

Nejsou tam lidi,kterým vše můžeš říct,

Na každém rohu číhají tam nepřátelé,

Kteří Ti budou chtít nohy ,,podkosit",

Ber ohled na to,že né všechny dobře znáš,

Že né všechny jsi v životě viděl,

Možná si říkáš,že je jednou poznáš,

Jenže to by se zázrak stát musel,

Už jsi kvůli němu brečel?

Ne ? Není důvod,proč se smát,

Protože se Ti to také může stát,

Že příjde večer,

A ty se budeš muset dalšího dne bát,

Kvůli jednomu statusu,který někdo špatně pochopil,

Řekl to po svém všem,

Tebe tak lehce potopil,

A tvá cesta k milovaným lidem…
Může být dlouhá a krutá…

Báli se odmítnutí

17. října 2011 v 20:43 | VTC |  Básničky

Na světě je spousta "tajně" zamilovaných lidí.Ti lidé nedokáží tomu druhému říct,že ho milují a že na něho neustále musí myslet.Víte proč ? Bojí se odmítnutí…Bojí se toho,že ten druhý se jim jen sprostě vysměje a napíše že nemají šanci.Proto to raději dusí v sobě a pohled na jejich lásku jak se objímá s někým jiným a je šťastný jim rve srdce.Ti lidé jsou pak zničení,jenže říct to co cítí své lásce ? ne,nemají na to prostě odvahu…Tito lidé můžou skončit špatně nebo dobře.Dobře - po nějakém čase zapomenou a začnou být šťastní s někým jiným .. a Špatně ? Například vezmou žiletku,napíší dopis na rozloučenou a …


Byla tak mladá,

A přesto tolik zamilovaná,

Měla jednoho kamaráda,

O kterém ve svých snech snívala,

Chtěla ho u sebe mít,

Ležet vedle něj,lásky plně se tulit,

Chtěla si od něho lásku vzít,

Jenže on nemohl nic tušit,

Protože ona se mu bála vše říct,

Tiše doma plakala,

Kreslila srdíčka a naříkala,

Ptala se proč s ním chtěla tak moc ven jít,

Proč tak moc chtěla se s ním poznat,

Proč chtěla vědět jaký tam uvnitř je,

Proč nedokázala poznat,

Že se beznadějně zamiluje,

Zatímco ona pláče a naříká,

On sedí doma a s kámoši se vesele baví,

Její srdce přepadla bolest veliká,

Ptá se kdo jí té bolesti jen zbaví ?

Netuší,že jakmile kamarádi odejdou,

On do křesla sedne si,

Myšlenky na někoho přijdou,

On její fotku do rukou bere si,

Říká si tiše pro sebe,

,,Miluji tě,ale bojím se odmítnutí",

Moc chtěl by být vedle tebe,

Jenže bojí se kamarádského pouta utnutí,

Proto nic tobě neříká,

Všude kreslí srdíčka s tvým jménem,

Trápí ho bolest veliká,

Tuší,že je s ním pomalu ale jistě ámen,

Bojí se pravdu dát najevo,

Bojí se toho,že Ti ublíží,

A tak místo páru nového,

Se konec dvou životů blíží,

Vzájemně o pravdě mlží,

Ale jsou oba zamilovaní,

Říci to však nedokáží,

Proto jsou tak bezmocní,

Kdyby on nebál se,

Kdyby ona jen neplakala,

Kdyby on rozhoupal se,

Proud krve by teď k zemi nestékal,

Žiletka byla tou,

Která trápení ukončila,

Snad si tam nahoře vše řeknou,
Snad čeká je tam nahoře budoucnost rozmilá.

Rozvázané Tkaničky

17. října 2011 v 20:24 | VTC
Určitě to všichni znáte.Jdete si takhle v klídku po městě a najednou si všimnete jak vám každý kolemjdoucí kouká udiveně na nohy a vy si jen říkáte:,,Co se to děje ?" po chvilce se také podíváte, a hle ! Máte rozvázané tkaničky..Co teď dělat ? okolo je spousta lidí a vy se nechcete ohýbat a zavázat si je…V hlavě vám proběhne jedna otázka s velkým O :,,Co budu dělat ?!" můžete to nechat být,nebo je zavázat..Nechat být ? ano,jako já dnes…Zrovna dnes jsme měli odpoledku - Výchovu k volbě zdraví a šli jsme na přednášku ohledně vzdělávání po základní škole na Úřad práce,škola do které chodím je ve středu města a ÚP na samém konci města…Takže 2 km cesty..Tam a zpět.Po skončení přednášky jsem s kamarádkou šla na jednu zastávku ve městě,čekala jsem tam s ní na jednu její kamarádku se kterou měla odjet.Když se tak stalo,rozhodla jsem se že půjdu na autobusové nádraží,protože jsem měla asi 15 minut času a čekat se mi nechtělo,řekla jsem si že se radši projdu.A tak si tak v klidu jdu a najednou se mi stalo to,co tolik nesnáším.. ROZVÁZALY SE MI TKANIČKY ! co teď ? řekla jsem si.. šla jsem cestou kde zrovna nikdo nebyl,ale bolely mě nohy a já byla "líná" se ohnout.Měla jsem štěstí,protože už bylo půl páté a po městě nechodilo moc lidí.Trošku jsem podcenila situaci a zjistila,že jsem daleko od cíle a mam málo času.Takže jsem přidala do kroku a zároveň si dávala pozor na to,abych neupadla.Ještě v něčem jsem měla štěstí - nikdo po mě divně nekoukal,což jsem uvítala.Přišla jsem na autobusák a uviděla svoji mamku,šla jsem k ní a než přijel bus tak jsme si povídaly.Přestala jsem na ty tkaničky myslet.. už jsem neřešila a nenervovala se :D No doufam že se mi tkaničky zase na dlouhou dobu nebudou chtít rozvázat protože je to jedno z těch mnoha věcí co mě dokáží maximálně vytočit.

Pastelky

15. října 2011 v 1:43 | VTC |  Básničky
Obrázek se barevným stává,
Díky pastelkám,
Jejich dotek mu nový nádech dává,
Jen díky těm barevným hůlkám,

Jedna čára a hned druhá,
Pro ořezávátko běžíš,
Té barevné hůlce došla tuha,
Po chvilce však opět kreslíš,

Červená,modrá nebo zelená,
Mají barvy různé,
Zlatá,bílá nebo stříbrná,
Můžeš mít tyhle i jiné,

Díky pastelkám,
Obrázek je veselejší,
Díky těm barevným hůlkám,
Je vše o tolik krásnější,

Co bychom bez pastelek dělali ?
Čím bychom své děti zabavili ?

Možná by se něco našlo,
Jenže by to asi nebylo takové,
Jen stěží by dětství bez nich šlo,
Obrázky by s černou byly "staronové",

Jen černá jsou smutné,
Bez života,
Jak noc by byli temné,
Bez nádechu barevného světa.

Odvedla mi tě

11. října 2011 v 17:07 | VTC |  Básničky

Byl jsi osoba moje nejmilovanější,
Zpráva od tebe vždy byla tou co nejvíc potěší,
Byl jsi ten pro mě nejlepší,
A to bez pochyby,
Moje srdce mnohokrát učinil jsi šťastnější,
Teď je to tvá přítomnost co mi nejvíc chybí,
Dveře od štěstí rychle se zavřely,
Plameny zla lásku uhasily,
Byl jsi ten,co pomoct umí,
Vždy a komukoliv,
Byl jsi ten co všemu porozumí,
Škoda,že ona na tebe měla takový vliv,
Ona odvedla mi tě..
A už nikdy nevrátila mi tě...